Virové infekce exotického ptactva

Virové infekce - způsobené polyomaviry (APV/BFD) a cirkoviry (PBFD) - jsou velkou hrozbou pro chovy exotických ptáků.

Nabízíme komplexní test, kterým zjistíme obě infekce současně!

Vyšetření je možné provést z krve nabrané nesrážlivě do EDTA zkumavky (dostačující množství je 100 až 200 µl krve) nebo z vytrženého peří.

Výsledky budou nejpozději do 5 dní od doručení vzorku.

Je důležité kupovat papoušky (zejména velké druhy) se zdravotním potvrzením a negativním testem na PBFD popř. i APV. V případě, že již doma nějaké papoušky máte, je nutné po nákupu nového jedince dodržet karanténu.
APV infekce a PBFD mají podobné příznaky onemocnění peří. Klinická diagnostika neumožňuje rozlišení mezi nemocemi APV infekcí a PBFDV. Metoda molekulární biologie - duplex shutle PCR - umožňuje zjistit přítomnost daného viru, popř. zjistit přítomnost obou virů v rámci jednoho vyšetření (Ogawa et. al. 2005).

.

Polyomavirová infekce

Infekce způsobená APV(Avian polyomavirus) je také známá jako BFD (Budgerigar fledgling disease) popř. „francouzské pelichání", které však nemusí být jednoznačně způsobené pouze infekcí polyomavirem. APV infekce byla poprvé popsána v roce 1981 u andulek v USA (Bozeman et al., 1981; Davis et al., 1981) a Kanadě (Bernier et al., 1981).

Polyomavirová infekce je běžné mezi ptáčaty andulek (Melopsittacus undulatus), ale výskyt onemocnění byl zaznamenán i u jiných běžně chovaných druhů jako ary, aratingy, eklektus různobarvý (Eclectus roratus), alexandr malý (Psittacula krameri) a agapornisové (Phalen et al., 1997). Průběh nemoci závisí na druhu a věku hostitele (ptáka) a dalších dosud neobjasněných faktorech.

Přenos infekce se děje nejčastěji při krmení z rodičů na mláďata. Virus se též vylučuje trusem a péřovým prachem a tak kontaminuje vnější prostředí. U dospělých jedinců pouze malé procento vyvíjí v klinicky zřejmé příznaky onemocnění (probíhá skrytě), jen ojediněle se mohou vyskytnout dystrofické změny v opeření. U mláďat při prvním hnízdění uhyne cca 5 %, při druhém až 50 %, při třetím až 100 %, vždy před vylétnutím z budky. Mláďata hynou s rozšířenou dutinou tělní, někdy je možno pozorovat podkožní krvácení. U mláďat, která přežijí, se často vyvíjí "syndrom francouzského pelichání" charakterizovaný dystrofickým růstem letek a ocasních per - z ptáků se stávají "skokani" a "běžci" a šíří virus peřím a výkaly až po dobu 6 měsíců po infekci. Jelikož je původcem choroby virus, specifická terapie neexistuje. Lze použít pouze léky podporující imunitní systém.

.

Cirkoviróza exotických ptáků - Psittacine Beak and Feather Disease (PBFD)

Cirkoviróza exotických ptáků je virové onemocnění, které bylo v Čechách diagnostikováno u více než 30 chovů (Grymová, Grym). Onemocnění postihuje všechny druhy papoušků, zejména papoušky kakadu, eklekta, papouška šedého, ary, amazoňany, papoušky rodu Pionus, agapornise a papouška vlnkovaného - andulku.
Virus PBFD byl poprvé popsán u papoušků oblasti Jižního Pacifiku v polovině 70. let (Pass et. al. 1984). Mezi ptáky se virus přenáší trusem, péřovým prachem a předpokládá se i přenos z rodičů na potomstvo. Chovatel může přenášet infekci na svém oděvu a na používaných pomůckách.
PBFD (Psittacine Beak and Feather Disease) je obecně, jak název napovídá charakterizováno dystrofií a ztrátou peří. Dystrofie peří je způsobena nekrózou a hyperplázií epidermálních buněk (Pass et. al. 1984). Deformity zobáku nejsou vždy přítomné, pravděpodobně záleží na druhu ptáka a popř. i jiných faktorech (Ritchie et. al. 1989). Tyto příznaky však nejsou příčinou smrti jedince. Cirkoviry ničí imunitní systém postiženého jedince (působí imunosupresivně), tudíž sekundární infekce vede k úhynu většiny nakažených ptáků (Ritchie et. al. 1989). Proto je onemocnění PBFD často přirovnáváno k lidskému AIDS.
Příznaky onemocnění PBFD jsou velmi různorodé a liší se i mezi jednotlivými druhy papoušků, může dojít i k zcela bezpříznakovému úhynu mláďat. Zde je několik příkladů:U papouška kakadu se onemocnění projevuje opožděným přepeřováním, deformovaným peřím, ztrátou péřového pudru na zobáku, přerůstáním, zlomeninami a bolestivými lézemi zobáku i drápů. U papoušků vlnkovaných může pouze chybět krycí nebo prachové peří. U agapornisů peří nemusí narůst nebo je poškozené. U papouška šedého se někdy změny na peří vůbec neobjeví a pták uhyne z důvodu přidružených infekcí. Mladí ptáci jsou vůči infekci velmi vnímaví, průběh bývá akutní a hynou během několika týdnů. U starších ptáků bývá chronický průběh, mohou se vyskytovat i ptáci bez klinických příznaků! Pokud nejsou patologické změny na zobáku závažné nebo příliš bolestivé, mohou papoušci žít i několik dalších let. Většina však uhyne do šesti až dvanácti měsíců od prvních příznaků (doslovně citováno Librová 2006).
Terapie cirkovirového onemocnění bohužel neexistuje. Lze podávat léky podporující imunitní systém, probiotika, a léčit přidružené infekce. Velmi důležitá je prevence.

.

Zdroje:
Bernier G., Morin M., Marsolais G. (1981): A generalized inclusion body disease in the budgerigar (Melopsittacus undulatus) caused by a papovavirus-like agent. Avian Diseases, 25, 1083-1092.
Bozeman L.H., Davis R.B., Gaudry D., Lukert P.D., Fletcher O.J., Dykstra M.J. (1981): Characterization of a papovavirus isolated from fledgling budgerigars. Avian Diseases, 25, 972-980.
Davis R.B., Bozeman L.H., Gaudry D., Fletcher O.J., Lukert P.D., Dykstra M.J. (1981): A viral disease of fledgling budgerigars. Avian Diseases, 25, 179-183.
Grymová V.: Francouzské pelichání[online], [citováno 1. června 2008], dostupné z WWW: http://www.exota.cz/?page=clanek&id_clanek=4
Grymová V., Grym M.,: Cirkovirová infekce papoušků (PBFD) v České republice a jak jí předcházet, [online], [citováno 1. června 2008], dostupné z WWW: http://www.ifauna.cz/rubriky/clan_show.php?id=1548&r=4
Librová I. (2006): Cirkoviróza exotických ptáků - Psittacine Beak and Feather Disease (PBFD), [online], [citováno 1. června 2008], dostupné z WWW:
http://www.vetcentrum.cz/stodulky/lekar/599/cirkoviroza-exotickych-ptaku-psittacine-beak-and-feather-disease-pbfd-
Ogawa H., Yamaguchi T., Fukushi H. (2005): Duplex shuttle PCR for differential diagnosis of budgerigar fledgling disease and psittacine beak and feather disease. Microbiology and Immunology, 49, 227-237.
Pass, D.A., and Perry, R.A. (1984): The patology of psittacine beak and feather desease. Aust. Vet. J. 61: 69-74.
Phalen D.N., Wilson V.G., Graham D.L. (1997): Prevalence of neutralizing antibody and virus shedding in psittacine birds infected with avian polyomavirus. Journal of Avian Medicine and Surgery, 11, 98-104.
Ritchie, B.W., Niagro, F.D., Lukert, P.D., Steffens, W.L.,3rd, and Latimer, K.S. (1989): Charakterization of a new virus from cockatoos with psittacine beak and feather dinase. Virology 171:83-88
Tomášek, O.,Kubíček, O., Tukač, V. (2007).: Unusual fatal avian polyomavirus infection in nestling cockatiels (Nymphicus hollandicus) detected by nested polymerase chain reaction. Veterinarni Medicina, 52, 2007 (5): 193-201 Original Paper
Avian polyomavirus: My Thoughts [online], [citováno 1. června 2008], dostupné z WWW: http://www.blackstone-aviaries.com/polyom.html