Určení pohlaví ptáků - akreditovaná zkouška

Vyšetření je možné provést z krve nabrané nesrážlivě do EDTA zkumavky (dostačující množství je 100 až 200 µl krve) nebo z vytrženého peří.

Určení pohlaví mláďat podle morfologických znaků je téměř u většiny druhů naprosto nemožné. Dospělci celé poloviny druhů ptáků nevykazují morfologické rozdíly mezi samcem a samicí buď vůbec, nebo jen na úrovni, podle které nemůže být pohlaví spolehlivě určeno. Pohlaví lze určit kloakální sondáží. Ta však představuje vysoké riziko poranění jedince i chyby určení pohlaví. Určení pohlaví analýzou DNA metodou PCR představuje moderní, přesnou, rychlou, spolehlivou a neinvazivní alternativu. Metoda se hodí i pro vyšetření mláďat, u kterých ještě nejsou vyvinuté pohlavní orgány. Identifikace pohlaví pomocí metody PCR je rychlé, přesné a spolehlivé.

Pohlaví ptáků je určeno pohlavními chromozomy Z a W. Samice jsou heterogametické (na rozdíl od člověka) a jejich chromozomová sada obsahuje kombinaci pohlavních chromozomů ZW. Samci jsou homogametičtí, jejich chromozomová sada obsahuje chromozomy ZZ.  Na základě prokázání přítomnosti či absence W chromozomu či specifické sekvence W chromozomu lze určit pohlaví neznámého jedince.

Prvním popsaným genem na W chromozómu byl CHD1 gen (chromo-helicase DNA binding protein). Tento gen je velice podobný lidskému genu CHD1 (označuje se CHD1W). Obecně jsou CHD geny mezi různými živočišnými druhy značně konzervativní. CHD1 gen byl u většiny ptáků nalezen ještě v jedné kopii na chromozómu Z (označuje se CHD1Z). Sekvence CHD1 genu je přerušena intronem, který má různou délku u CHD1W a CHD1Z genu. Určení pohlaví ptáků pomocí PCR je většinou založeno na amplifikaci homologních sekvencí CHD1Z a CHD1W genů včetně vloženého intronu, který v závislosti na pohlaví určuje délku PCR produktů. Tato metoda použitelná u většiny ptáků s výjimkou nadřádu běžců (Ratitae).

K určení pohlaví pomocí metody PCR jsou často používány primery vycházející z následujících publikací:

• Griffiths et. al. 1998 - omezení pro zástupce řádů svišťounů (Apodiformes) a sov (Strigiformes)
• Kahn et. al. 1998 - omezení pro zástupce řádů svišťounů (Apodiformes), sov (Strigiformes) a čeledi sokolovitých (Falconidae)
• Fridolfsson and Ellegren 1999 - omezení pro zástupce čeledí sýkorovitých (Paridae) a některých zástupců zástupců vrabcovitých (Passeridae)

V případě prvních dvou publikací u zástupců vyjmenovaných řádů a čeledí vznikají PCR produkty identické délky CHD1Z a CHD1W  genů. V případě použití primerů z publikace Fridolfsson and Ellegren 1999 dochází k amplifikaci produktu pouze z CHD1Z genu.

Laboratoř společnosti Genomia s.r.o. používá diagnostickou metodu dle Kahna, která není vhodná zástupce řádů svišťounů (Apodiformes), sov (Strigiformes) a čeledi sokolovitých (Falconidae).

Zdroje:
Fridolfson, A. and Ellegren, H.: A simple and universal method for molacular sexing od non-ratite birds. J. Avian Biol. 30: 116-121,1999
Griffiths, R. , Double M., Orr K., and Dawson R.: A DNA test to sex most birds. Molecular Ecology (1998) 7, 1071-1075
Kahn, N.  St. John J., and Quinn, T.: Chromosome-specific Intron Size Differences in the Avian CHD Gene Provide an Efficient Method for Sex Identification in Birds .The Auk 115(4):1074-1078, 1998