Alergie u psů

Alergie není jen výsadou člověka. Alergie u psů dříve patřila mezi výjimečné diagnózy. V současnosti se však u chovatelů a majitelů stává stále častěji skloňovaným tématem. Jedná se o problém, který může významně ovlivnit kondici a celkovou kvalitu života psa. Alergie má genetický podklad a náchylnost k ní může být předávána z generace na generaci.

Alergeny, na které mohou psi reagovat, jsou podobné alergenům dráždícím lidi. Zvířecí alergie můžeme rozdělit na vnější (pyly rostlin a stromů), vnitřní (plísňové spóry, paraziti, hmyz, roztoči nebo běžně žijící kvasinky na kůži zdravého psa) a potravinovou alergii. Pro pylovou alergii je typický sezónní výskyt, během podzimu a zimy klinické příznaky samovolně mizí. Alergie na domácí prach a alergeny v něm obsažené se v zimě nelepší, naopak jsou celoroční. U alergie na bleší kousnutí stačí jediné bleší kousnutí a pes může skončit s těžkým zánětem kůže. Léze jsou většinou různorodě rozloženy po těle a postihují především záda a kořen ocasu psa. Alergie na krmivo se neprojevuje, pokud není alergen podán. Potravinovou alergii může způsobit základní složka potravy, ale i přidružené látky např. konzervanty.

Alergie versus intolerance.

Úlohou imunitního systém je chránit organismus před cizorodými látkami (alergeny). Tyto alergeny jsou obvykle pro psí organismus neškodné a do organismu se mohou dostat vdechnutím, požitím či pouhým stykem s kůží. Pokud však pes trpí alergií, jeho imunitní odpověď na podměty, se kterými se setkává v běžném životě, bude nepřiměřená a přehnaná a dochází k tzv. alergické reakci. Alergická reakce je způsobena aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinů třídy E (IgE). Protilátky jsou součástí imunitního systému a pomáhají identifikovat a zneškodnit cizí látky (např. bakterie, viry). Jako alergie bývá často chybně označována intolerance nebo-li potravinová nesnášenlivost (např. na laktózu, doplňkové látky – barviva). Důvodem intolerance bývá většinou nedostatečná funkce enzymu. Intoleranci zprostředkovávají imunoglobuliny třídy G (IgG).

Diagnóza a léčba alergie i intolerance může být obtížná.

Klinické příznaky mohou být podobné a je nutno podotknout, že u psů se mohou klidně objevit obě varianty zároveň a i k více alergenům najednou. Nicméně v případě alergie je většinou reakce na danou potravinu velice rychlá (pár minut) a projevy jsou klinicky evidentní (otoky, svědění, šok). Co se týče potravinové intolerance, klinické příznaky nejsou tak náhlé, spektrum projevů je velmi široké, nejsou jednoznačné (průjem, únava, podvýživa nebo naopak obezita, vleklé záněty, změny v chování) a ke všemu nemusí být patrné, např. se objeví pouze šupinky na kůži psa a majitel si je spojuje s nevhodným šamponem. Alergie i intolerance potravy se mohou objevit v kterémkoliv věku a mohou se rozvinout i po dlouhodobém přijímání alergizující potravy. Příznaky u psů jsou pozorovatelné i v závislosti na jednotlivých ročních obdobích (tzv. sezonní alergie), proto může být alergie v počátečních fázích přehlédnutelná. Jak však nemoc pokračuje, jsou příznaky stále více zřejmé.

Co dělat v případě podezření na alergii?

Je nutno podotknout, že ne všechny projevy svědění mají svůj původ v alergii. Mohou být způsobené hormonální nerovnováhou, vnějšími parazity (blechy, roztoči), bakteriální infekcí nebo plísněmi. Také je důležité vědět, že pacienti mladší jednoho roku sice mohou vykazovat symptomy alergie, to však může být způsobeno tím, že hladina protilátek v těle není dostatečně vysoká a imunitní systém není doposud zcela vyvinut.

Léčba by tedy měla být vedena veterinářem nebo specializovaným alergologem a vyžaduje úzkou spolupráci mezi majitelem psa a veterinářem. Ke každému pacientovi je nutno přistupovat individuálně a zvážit různé faktory jako je plemeno – je známo, že některá plemena mají vyšší predispozici než jiná plemena, např. německý boxer, teriéři (bostonský, Jack Russel, West Highland White, anglický bulteriér), labradorský i zlatý retriever, francouzský buldoček, rhodéský ridgeback atd. Mezi další faktory, které je nutno zohlednit, patří věk, celková kondice, predispozice, krmivo, trvání a doba příznaků, vliv prostředí.

V první řadě je nutné provést celkové vyšetření psa a vyloučit různá onemocnění, například infekce. Zjistí-li se podezření na alergie, je třeba provést diagnostiku alergie a identifikovat alergeny, které jsou za problémy psa zodpovědné. Nejrychlejší a nejjednodušší variantou jsou alergologické testy, přičemž v České republice jsou dostupné vysoce kvalitní a spolehlivé kožní nebo sérologické testy.

Některé alergizující látky lze z prostředí psa efektivně odstranit, to je možné např. u potravinových alergenů (úpravou jídelníčku psa) nebo u alergií na bleší kousnutí (preventivním užitím preparátu proti blechám). Je-li pes alergický na alergeny prostředí (pyl, roztoči, plísně), není většinou možné vyhnout se styku s pozitivně testovaným alergenem – například nepouštět psa proběhnout v trávě nebo zbavit příbytek od roztočů.

K potlačení alergické reakce se používají imunosupresivní látky např. kortikoidy, antihistaminika, cyklosporin a jiné. Tyto látky mohou dostat alergii pod kontrolu, ale alergii nevyléčí. Jedinou možnou léčbou, která řeší samotnou příčinu alergie, je veterinární imunoterapie.

Účinná zbraň? Veterinární imunoterapie!

Alergenová imunoterapie je biologická léčba a je založena na podobném principu jako očkování. Pacientovi se podává postupně a pravidelně malé množství alergenu s cílem navodit snášenlivost vůči alergenu – vlastně jde o to „přeprogramovat“ imunitní systém tak, aby místo IgE aktivoval ochranné protilátky. Dávky podávaného alergenu se postupně zvyšují a intervaly aplikace se prodlužují. Organismus si tak zvyká na přítomnost alergenu a navozuje si vůči němu toleranci. V jedné vakcíně může být obsaženo až 8 alergenů. Imunoterapie se obvykle podává podkožně - podání je snadné, zvládne jej majitel po instruktáži veterinářem sám. Vakcína se aplikuje pomocí insulinové stříkačky a jehly. Nežádoucí účinky jsou vzácné, někdy dochází k zvýšenému svědění v místě aplikace vakcíny. Nechce-li majitel z různých důvodů podávat injekce, může zvolit kapky, které se ale musí podávat pravidelně každý den ve stejnou dobu. Imunoterapie je dlouhodobá záležitost, základní léčba trvá rok a půl. Spolehlivost imunoterapie je vysoká, 95% případů zvířecí alergie se do roka zlepší, u zbylých 5% léčba umožňuje snížit dávky podávaných kortikosteroidů.

V laboratoři Genomia v Plzni jsou dostupné alergologické diagnostické testy a imunoterapie renomovaných výrobců Alergovet a Artuvet, kteří se psími alergiemi a vývojem diagnostických i léčebných postupů zabývají již déle než 20 let. Na základě výsledku diagnostického testu je pak Genomia schopna pacientovi nabídnout a dodat imunoterapii, která ke připravena na míru a cílí na konkrétní rizikové alergeny. Cena imunoterapie je pohybuje kolem 2500 Kč za 6 měsíců, cena diagnostického testu je 900 – 4500 Kč podle množství testovaných alergenů. Výsledek alergologického sérologického testu obdrží zákazník do 14 dnů. Vakcíny jsou dodávány přibližně do 4 až 8 týdnů. Alergologický test je možno provádět i preventivně, poskytne komplexnější pohled na zdravotní stav pacienta a případnou alergii odhalí včas.

Autorka: Mgr. Lucie Šolcová, Genomia