Nejčastější genetická onemocnění u psů

Nejčastější genetické onemocnění u psů

Genetickým vadám a nemocem přenášejícím se z generace na generaci se nevyhnou ani psi. Pokud takovou mutaci plod přežije a je schopen se dále množit, je nosičem změněné DNA. Moderní veterinární medicína má však k dispozici genetické testy, které jsou schopny odhalit, zda je jedinec zdravý, přenašečem nebo je nemocný. K odhalení je nejpraktičtější vzorek krve.

Progresivní retinální atrofie (PRA)

Toto genetické onemocnění se vyznačuje postupným odumíráním světločivných buněk sítnice. Příčinou je nedostatečné zásobení krví. Šeroslepost až celkovou slepotu způsobuje dle typu poruchy v různém věku - od časných po pozdní formy. Existuje mnoho typů PRA, často specifické formy pro různá plemena. Nejohroženějšími plemeny jsou kokršpanělé, retrieverové, ovčáční psi, angličtí mastifové a bullmastifové, basenji a mnoho dalších.

Kongenitální stacionární noční slepota (CSNB)

Velmi specifická oční vada, která postupně nese určitý stupeň poškození zraku. Degenerace sítnice začíná již kolem šesti měsíců věku. Pes může v průběhu života o zrak zcela přijít. Ohroženo je plemeno Briard.

von Willebrandova choroba (VWD)

Jedná se o poruchu srážlivosti krve, jež je způsobena nedostatkem plazmatického von Willebrand faktoru. Toto onemocnění způsobuje krvácení tkáně, kde krev teče tenkými cévami. Rozdělujeme několik typů – první, druhý a třetí. U nejtěžší formy dochází až k životu ohrožujícímu krvácení. Vyskytuje se u mnoho ras od welsh corgi a neměckých ovčáků po šeltie a rotvajlery. Je dostupných několik genetických testů pro řadu poruch von Willebrand faktoru.

Dysplazie kyčelního kloubu

Vůbec nejrozšířenější genetickou vadou u psů je ortopedická dysplazie kyčelního kloubu. Jak moc bude onemocnění vážné, záleží však i na životním stylu psa. Příznaky jsou zejména houpavá chůze, potíže při vstávání atd. Překvapivě, bolest není alespoň na začátku tak častým problémem. Bohužel, genetická tispozice k dysplazii nelze zatím laboratorně diagnoastikovat.