Stanovení pohlaví u zástupců podčeledi Tenrecineae

·         Tenrec ecaudatus (Bodlín bezocasý)

·         Setifer setosus (Bodlín ježkovitý)

·         Echinops telfairi (Bodlín telfairův)

·         Hemicentetes semispinosus (Bodlín páskovaný)

·         Hemicentetes nigriceps (Bodlín černohlavý)

Na základě spolupráce se Zoologickou a botanickou zahradou města Plzeň laboratoř Genomia stanovila u zástupců rodů Tenrec, Setifer, Echinops a Hemicentetes specifický SRY marker identifikující samčí pohlaví. Analýza spočívá ve stanovení přítomnosti či absence SRY genu za současného použití kontrolních genů ZFX-ZFY.

Molekulárně genetický test umožňuje u těchto malých savců rychlé a spolehlivé stanovení pohlaví metodou PCR.  Test je možné provést neinvazivně ze stěru bukální sliznice.

Výsledky analýz byly představeny jako poster na 33. konferenci  ISAG – Martina Safrova, Barbora Blahova, Marketa Dajbychova, Katerina Saskova, Katerina Stampachova:  Molecular genetic analysis of sexual diversities in Spiny Tenrecs.

Podčeleď Tenrecinae (ježkovití bodlíni) je velice zvláštní skupinou placentálních savců obývajících Madagaskar, v taxonomii jsou zařazeni do řádu Afrosoricida (afrosoricidi, afričtí hmyzožravci).  Afrosoricida jsou společně s dalšími šesti řády - Macroscelidea (bércouni), Tubulidentata (hrbáč), Hyracoidea (damani), Proboscidea (sloni), Sirenia (sirény), na základě vzniku ze společného předka, zařazeny do skupiny Afrotheria.

Čeleď Tenrecidae je nejvíce rozmanitá skupina afroterií, zahrnuje pozemní, podzemní, stromové i vodní druhy, rozdělené do 4 podčeledí (Oryzorictinae,  Tenrecinae, Geogalinae a Potamogalinae). Vysoká diverzita této skupiny na Madagaskaru je vysvětlována Darwinovo teorií adaptivní radiace.

Zástupci podčeledi Tenrecinae mají mnoho znaků primitivních savců – kloaku, nestabilní teplotu těla, zalambdodontní chrup, varlata v břišní dutině, mnoho z nich je aktivních v noci, některé druhy využívají speciální způsob komunikace - stridulaci a echolokaci, mají dlouhou dobu gravidity, mláďata se rodí slepá a nevyvinutá. Většinou mají velmi špatný zrak, ale výborný čich a sluch.

Podčeleď Tenrecinae zahrnuje 4 rody Tenrec, Setifer, Echinops a Hemicentetes, celkem 5 druhů.

.

Bodlín bezocasý (Tenrec ecaudatus)

Je největší ze všech zástupců podčeledi, měří přibližně 27-40 cm a váží 2-3 kg. Tělo je pokryto srstí a tupými bodlinami, které ho před nepřáteli moc neochrání. Jeho obranou je v podstatě útěk, na krátkou vzdálenost může dosáhnout rychlosti až 50 km. Při ohrožení může také zaujmout obranný postoj s vyceněnými zuby. Živí se hmyzem, obojživelníky, malými savci i ovocem. Ve vrhu průměrně bývá 12-16 mláďat, nicméně byl zaznamenán vrh s 32 mláďaty.

.

Bodlín ježkovitý (Setifer setosus)

Dorůstá velikosti 15-22 cm a dosahuje hmotnosti přibližně 180-270 gramů. V případě mírného nebezpečí se stočí do klubíčka, naježí bodliny na všechny strany a cvaká zuby. Při větším ohrožení vydáví syčivě prskavý zvuk a snaží se protivníka z klubka kousnout. V kritickém ohrožení života upadá do stresu, vydává krátké zvuky, zůstává trvale stočený v klubíčku s maximálně vztyčenými bodlinami. Ve vrhu jsou obvykle 3 mláďata.

.

Bodlín telfairův (Echinops telfairi)

Dorůstá přibližně 18 cm a váží 100-230 gramů. Je nejmenším druhem ze zástupců podčeledi Tenrecinae a současně patří mezi nejčastěji chovaný druh  této podčeledi v zoologických zahradách. Živí se zejména bezobratlými. Samci vylučují mléčně zbarvený výměšek z předoční žlázy. V případě ohrožení se stočí do klubíčka.

.

Bodlín páskovaný (Hemicentetes semispinosus)

.

Bodlín černohlavý (Hemicentetes nigriceps)

Druhy rodu Hemicentetes jsou unikátní, nikde jinde na světě se nevyvinul podobný druh savců. Tito bodlíni, žijí na rozdíl od předchozích druhů v koloniích. Jejich černožluté zbarvení je výstražným zbarvením pro predátory. V nebezpečí vztyčí věnec bodlin kolem krku, které mohou i „vystřelit“. Kýváním hlavy se snaží bodlinami zasáhnout čenich nepřítele. Dorůstají velikosti 15 až 20 cm. U těchto druhů je popsána možnost komunikace stridulací, která slouží zejména jako sociální komunikace mezi členy skupiny. Zvuky jsou vydávány třením stridulačních bodlin na zádech zvířete. Zvuky vydávané jazykem jsou formou echolokace a zřejmě jsou využívány i k lovu. Živí se žížalami a dalšími bezobratlými.

.

Reference:

Safrova, M., Blahova, B., Dajbychova, M., Saskova, K., Stampachova, K.: Molecular genetic analysis of sexual diversities in Spiny Tenrecs. Poster 33rd conference of the International Society of Animal Genetics (ISAG)

Stephenson, P.J. (2007). Mammals from another time: tenrecs in Madagascar. Africa Geographic, March 2007, Vol 15 (2): 34-41

http://www.afrotheria.net/ASG.html

Hošek P.: Bodlíni nejsou jen bodlinatí aneb první savci na Madagaskaru, Vesmír 83, 2004: 215-219