Knírači
O plemeni knírač
Knírači patří k velmi starým psím plemenům. Původ plemene je stále nejasný a však je zřejmé, že plemeno vzniklo v 15. století v Německu. Původní využití plemene knírač byl lov krys, hlídání koní a stájí. Při této práci nezáleželo na barvě a druhu srsti, ani na velikosti psa. Musel být vytrvalý, otužilý, energický a mít smysl pro obranu majetku.
První zájem chovatelů o šlechtění knírače začal v roce 1878 a v roce 1880 byly ustanoveny první plemenné znaky. V roce 1917 byli oficiálně přejmenováni drsnosrstí pinčové na knírače.
Původní plemeno knírače se nejčastěji chovalo ve střední velikosti a v různých barevných variantách. Na tehdejších výstavách se vyskytovali psi různých barev a různých druhů srsti. U kníračů se upřednostňovali barvy ocelově šedé nebo stříbrné barvy s vousem a obočím. Postupným výběrem vhodných jedinců do chovu vznikl dnešní knírač.
Plemeno knírač se dnes chová ve třech velikostních variantách - velký knírač, střední knírač a malý knírač.
Křížení středního knírače dal vznik velkému a malému knírači. Velký knírač vznikal křížením větších středních kníračů a těžkých hlídacích psů z Bavorska. Na zušlechťovací křížení velkého knírače byl použit velký pudl a černá německá doga. Toto křížení bylo v roce 1925 zakázáno. Dnešní malý knírač vznikal křížením menších jedinců středního knírače a malého stájového hrubosrstého pinče.
Díky jejich vrozeným vlastnostem - záliba v lovu, útočnost, ostražitost, ostrost a nezávislost se dnes výborně cvičí jako psy služební, lavinové, asistenční a obranáře.
Zbarvení srsti u kníračů ovlivňují lokusy K, E a lokus A v kombinaci s lokusem I
Ovlivnění barvy srsti lokusem E
Lokus E u kníračů ovlivňuje přítomnost tmavé nebo bílé barvy.
E/E - pes je černý
E/e - pes je černý, ale nese také vlohu pro bílou (alela e); při vhodném křížení může mít bílé potomky
e/e - pes je bílý
Ovlivnění barvy srsti lokusem K
Lokus K u kníračů ovlivňuje přítomnost černé barvy, nebo barvy černostříbrné či pepř a sůl. Projev lokusu K je patrný, nese-li pes alespoň jednu alelu E.
KB/KB - pes je černý
KB/ky - pes je černý, ale nese vlohu pro černostříbrnou nebo pepř a sůl (alela ky); při vhodném křížení může mít černostříbrné nebo pepř a sůl potomky
ky/ky - pes je černostříbrný nebo pepř a sůl
Ovlivnění barvy srsti lokusem A v kombinaci s lokusem I
Lokus A v kombinaci s lokusem I (který v homozygotním genotypu i/i ředí barvu na světlou - stříbrnou) u kníračů ovlivňuje přítomnost barvy černostříbrné nebo pepř a sůl. Projev lokusu A je patrný, nese-li pes alespoň jednu alelu E a dvě alely ky. O tom, zda se pojeví barva černostříbrná nebo pepř a sůl rozhoduje alela aw nebo at.
aw/aw - pes má zbarvení pepř a sůl
aw/at - pes má zbarvení pepř a sůl, ale nese vlohu pro černostříbrnou; při vhodném křížení může mít černostříbrné potomky
aw/a - pes má zbarvení pepř a sůl, ale nese vlohu pro recesivní černou, při vhodném křížení může mít černé potomky
at/at - pes je černostříbrný
at/a - pes je černostříbrný, ale nese vlohu pro recesivní černou, při vhodném křížení může mít černé potomky
Přehled barev
U kníračů se můžeme setkat s různou škálou barevných rázů viz tabulka.
Základní zbarvení u Malých kníračů - čistě černá s černou podsadou, pepř a sůl, černo-stříbrná, čistě bílá s bílou podsadou.
Základní zbarvení u Středních kníračů - čistě černá s černou podsadou, pepř a sůl.
Základní zbarvení u Velkých kníračů - čistě černá s černou podsadou, pepř a sůl.
Tab. Genetika zbarvení srsti
Genotyp |
Hlavní barva srsti |
Přenašečství barvy srsti |
EEKBKB |
černá |
- |
EEKBkyawaw |
černá |
pepř-a-sůl |
EEKBkyawat |
černá |
pepř a sůl, černostříbrná |
EEKBkyawa |
černá |
pepř a sůl, recesivní černá |
EEKBkyatat |
černá |
černostříbrná |
EEKBkyata |
černá |
černostříbrná, recesivní černá |
EeKBKB |
černá |
bílá |
EeKBkyawaw |
černá |
bílá, pepř-a-sůl |
EeKBkyawat |
černá |
bílá, pepř a sůl, černostříbrná |
EeKBkyawa |
černá |
bílá, pepř a sůl, recesivní černá |
EeKBkyatat |
černá |
bílá, černostříbrná |
EeKBkyata |
černá |
bílá, černostříbrná, recesivní černá |
eeKBKB |
bílá |
černá |
eeKBkyawaw |
bílá |
černá, pepř-a-sůl |
eeKBkyawat |
bílá |
černá, pepř-a-sůl, černostříbrná |
eeKBkyawa |
bílá |
černá, pepř-a-sůl, recesivní černá |
eeKBkyatat |
bílá |
černá, černostříbrná |
eeKBkyata |
bílá |
černá, černostříbrná, recesivní černá |
eekykyawaw |
bílá |
pepř-a-sůl |
eekykyawat |
bílá |
pepř-a-sůl, černostříbrná |
eekykyawa |
bílá |
pepř-a-sůl, recesivní černá |
eekykyatat |
bílá |
černostříbrná |
eekykyata |
bílá |
černostříbrná, recesivní černá |
EEkykyawaw |
pepř-a-sůl |
- |
EEkykyawat |
pepř-a-sůl |
černostříbrná |
EEkykyawa |
pepř-a-sůl |
recesivní černá |
EEkykyatat |
černostříbrná |
- |
EEkykyata |
černostříbrná |
recesivní černá |
Eekykyawaw |
pepř-a-sůl |
bílá |
Eekykyawat |
pepř-a-sůl |
bílá, čenostříbrná |
Eekykyawa |
pepř-a-sůl |
bílá, recesivní černá |
Eekykyatat |
černostříbrná |
bílá |
Eekykyata |
černostříbrná |
bílá, recesivní černá |
Černá srst
U čistě černých kníračů (obr.1) s černou podsadou má být srst leskle černá, ale můžeme se často setkat s načervenalým zbarvením vousů a obočí, které je u tohoto zbarvení nežádoucí.
Obr. 1. Čistě černá s černou podsadou (genotyp lokusu K je KBKB nebo KBky)
.
Srst pepř a sůl
Barva pepř a sůl (obr.2) patří k nejpůvodnějším zbarvením u psů tzv. aguti - zbarvení. Chovatelským cílem u tohoto zbarvení je střední odstín s pravidelným střídáním pigmentované a nepigmentované části chlupu, který navozuje dojem pepře a soli. Povolené jsou barevné odstíny od tmavě ocelově šedé až po stříbřitě šedou. Tmavší a světlejsí místa by měla být pravidelně rozložena po těle. Takto zbarvení jedinci musí vykazovat tmavou masku, kdy výrazné bílé znaky na hlavě, hrudi a na končetínách jsou nežádoucí.
Obr.2. Pepř a sůl (genotyp lokusu K je kyky a lokusu A je awaw, awat, awa)
.
Černostříbrná srst
Černo - stříbrné zbarvení (obr.3.) je schváleno pouze u knírače malého. První černo - stříbrní jedinci se zrodili ze zbarvení pepř a sůl. Zbarvení černo - stříbrné bylo schváleno až v 80 letech 20. století. Chovným cílem je černá krycí srst s černou podsadou a bílé odznaky nad očima, na lících, na vousech, na hrdle, na přední straně hrudi dva dělené trojúhelníky, nad nadprstí hrudních končetin, na tlapách, na vnitřní straně pánevních končetin a kolem řitního otvoru. Čelo, šíje a vnější strana uší by měly být stejně jako krycí srst - černé.
Obr.3. Černo-stříbrné (genotyp lokusu K je kyky a lokusu A je atat nebo at a)
.
Bílá srst
Ještě dříve než černo - stříbrné zbarvení, se vyskytlo u kníračů zbarvení bílé (obr.4), kdy jedinci vznikly pravděpodobně mutací. Do České republiky se poprvé importovali v 80 letech 20 století z německých chovných stanic.
Srst bílého knírače je zcela bez pigmentu, tedy neobsahuje bílou barvu ale je bezbarvá. Mezera v rohovité vrstvě chlupu je vyplněna vzduchem místo barvivem. To má za následek, že toto zbarvení je bílé. Chlup bílého knírače má menší tvrdost a srst je mnohem jemnější než u jiného zbarvení. Bílý knírač ač neukládá barvivo do srsti je pigmentovaný. Pigment se ukládá do kůže. Pokud má bíle zbarvený jedinec červený pigment feomalinin může se u nich objevit červený úhoří pruh na zádech.
Obr.4. Čistě bílá s bílou podsadou (genetotyp lokusu E je „ee")