Neonatální ataxie u plemene Coton de Tulear

Ataxie je neurologický symptom, který spočívá v poruše koordinaci pohybu. V případě neonatální ataxie je špatná koordinace pohybu zaznamenána již velmi časně po narození.
Neonatální ataxie (BNAt - Bandera´s neonatal ataxia), původně označovaná také jako Banderin syndrom, byla pojmenována po prvním postiženém štěněti plemene Coton de Tulear, u kterého byly popsány klinické příznaky choroby.

U všech postižených štěňat jsou popisovány podobné příznaky. Štěňata správně sají a adekvátně rostou. Ovšem ve chvíli, kdy by měla začít s aktivním pohybem, přicházejí první problémy. Postižená štěňata nejsou schopna vstát a chodit. Přes všechno své úsilí jen nekoordinovaně pohybují končetinami, tyto pohyby se často přirovnávají k pohybům při plavání. Při pokusech o pohyb se štěňata posouvají plazením dopředu a při snaze vstát okamžitě padají do strany. Často po pádu na bok pokračují v „plavacím" pohybu končetinami.
Dalším příznakem je třes a houpání hlavy, které jsou nejdramatičtější ve chvíli, kdy se štěně snaží držet hlavu stabilní, například snaží-li se jíst nebo čichat k objektu. Tento třes je označován jako intenční třes. Dále je u štěňat často pozorován třes či trhavé pohyby očí.

Ve studii Zeng et al. 2011 byla popsána inzerce retrotranspozonu v GRM1 genu vedoucí k přerušení sekvence exonu 8. Retrotranspozony patří mezi sekvence v genomu, které jsou schopné se přesouvat a mohou se začlenit v genomu na nové místo. Pro své „skákání" v genomu vyžadují RNA polymerázy, které je přepíší do RNA. Kopie RNA se pomocí reverzní transkripce přepíše do DNA, která může být vložena do genomu organismu na nové místo.

Gen GRM1 kóduje metabotropní glutamátový receptor (mGluR1), který patří do skupiny transmembránových receptorů, označovaných též jako receptory spřažené s G-proteiny. Vazba ligandu vyvolá aktivaci signálních kaskád zprostředkovanou G-proteinem.

U postiženého 4 měsíčního štěněte nebyly zjištěny žádné makroskopické ani mikroskopické abnormality v anatomii mozku, byly zaznamenány pouze nepatrné ultrastrukturální abnormality v molekulární vrstvě mozečku. U nemocných dochází k porušení důležitých biochemických signálních drah, proto se jedinci s BNAt nemohou naučit normálně chodit.
Další studie postižených BNAt by mohla objasnit případnou úlohu mGluR1 v učení a paměti (Zeng et al. 2011).

BNAt je autosomálně recesivně dědičná choroba. Nemoc se tedy projeví u jedinců, kteří získají mutovaný gen od obou svých rodičů. Tito jedinci jsou označování P/P (positivní / positivní). Provedení molekulárně genetického testu může sloužit k potvrzení diagnózy. Přenašeči mutovaného genu, označovaní N/P (negativní/ pozitivní, heterozygoté), mají mutovaný gen pouze od jednoho z rodičů a jsou bez klinických příznaků. Přenášejí ovšem nemoc na své potomky. Při krytí dvou heterozygotů (N/P) tedy bude teoreticky 25% potomků zdravých, 50% potomků budou přenašeči a 25% zdědí oba geny od svých rodičů mutované a budou tedy postižení chorobou BNAt.

Reference:
Zeng R. et al. ; A truncated retrotransposon disrupt the GRM1 coding sequence in Coton de Tulear Dogs with Bandera´s neonatal ataxia; J Vet Intern Med 2011