Detekce Chlamydophila psittaci metodou RT-PCR

Množstevní slevy od 15 kusů výše budou zohledněny při potvrzení objednávky.

Životní cyklus chlamydie

Taxonomie

Přenos infekce

Výskyt infekce

Klinické příznaky

Diagnostika

Léčba onemocnění

Očkování

Chlamydie (Chlamydiae) jsou intracelulární parazité člověka a mnoha druhů zvířat. Chlamydie nejsou vybaveny vlastním systémem ATP a ke svým metabolickým procesům využívají ATP hostitelské buňky, proto jsou nazývány též jako energetičtí parazité.

Pro vyšetření přijímáme vzorky:

• výtěr kloaky
• výtěr choany
• výtěr nozder
• výtěr spojivek
• krev (nestážlivě v EDTA)
• v případě post mortem lze provést vyšetření ze vzorků tkání ledvin, jater a sleziny.

.

Životní cyklus Chlamydie

Chlamydie se vyznačují unikátním růstovým cyklem, který zahrnuje infekční elementární tělísko (EB) a retikulární tělísko (RB). Elementární tělísko je metabolicky neaktivní a samo se nereprodukuje, přiblíží se k vnímavé hostitelské buňce, která jej pozře procesem podobným endocytóze zprostředkované receptorem. V útvaru zvaném endozom zůstává v průběhu celého růstového cyklu. Endozom se v důsledku opakované reprodukce zvětšuje a je v napadené buňce patrný morfologicky jako tzv. inkluzní tělísko. Po několika hodinách po vstupu do buňky se EB transformuje ve větší, neinfekční, ale metabolicky aktivní retikulární tělísko. Následně se retikulární tělíska dělí binárním dělením a pak opět kondenzují v infekční elementární tělíska. Délka růstového cyklu je závislá jak na kmenu chlamydie tak i hostitelské buňce. Obvykle trvá 48-72 hodin. Růstový cyklus chlamydií většinou končí roztržením (lýzou) buňky a výsevem infekčních elementárních tělísek. Někdy jsou intaktní inkluze vypuzovány z buňky exocytózou, která se uplatňuje také při uvolňování elementárních tělísek v případě chronické infekce.

.

Taxonomie

Dříve čeleď Chlamydiaceae zahrnovala jediný rod Chlamydia se 4 druhy: C. trachomatis, C. psittaci, C. pneumoniae a C. pecorum. Na základě analýzy ribozomální RNA došlo k reorganizaci systému (taxonomie), některé druhy byly přejmenovány a některé kmeny C. trachomatis a C. psittaci byly klasifikovány jako nové druhy. Dnes čeleď Chlamydiaceae zahrnuje dva rody:

• rod Chlamydia (C.) v němž jsou klasifikovány druhy C. trachomatis, C. suis a C. muridarum
• rod Chlamydophila (Ch.) zahrnující druhy Ch. pneumoniae, Ch. psittaci, Ch. abortus, Ch. pecorum, Ch. felis a Ch. caviae.

.

Přenos infekce Ch. psittaci

Ch. psittaci vyvolává infekce u ptáků, savců a lidí. Ch. psittaci se z jednoho hostitele na druhého šíří především vzduchem. Infekční elementární tělíska Ch. psittaci jsou podstatně odolnější proti vyschnutí v porovnání s ostatními druhy, takže jsou schopna přežívat v trusu ptáků až několik měsíců. To umožňuje horizontální přenos infekce i bez přímého kontaktu s nakaženým jedincem. Ptačí kmeny izolované z více než 100 druhů ptáků způsobují u těchto hostitelů ptačí chlamydiózu. Nejčastěji je ptačí chlamydióza zjištěna u papoušků, holubů a drůbeže. Z nakaženého ptáka jsou chlamydie šířeny do okolí sekrety nozder, očí, exkrementy a prachem peří. Byl prokázán i vertikální přenos přes vejce na mládě. Ch. psittaci je přenosná na člověka, má tedy zoonotický potenciál. Člověk se nejčastěji nakazí vdechnutím kontaminovaného prachu, často lze prokázat i přímý kontakt s nakaženým ptákem.

.

Výskyt infekce

Nemoc má větší šanci na rozšíření ve velkochovech, umělých líhních, drůbežárnách. Riziko představují výstavy, prodejní místa.
U lidí je nákaza poměrně vzácná většinou se jedná o pracovníky v drůbežárnách, chovatele exotického ptactva popřípadě veterinární lékaře.

.

Klinické příznaky

Inkubační doba chlamydiózy u ptáků je obvykle 3-10 dnů, ale může být i delší. Latentní infekce jsou časté a aktivní forma infekce může nastat několik let po expozici. Stresem aktivované latentní infekce se zřejmě často uplatní u zvířat chovaných v zajetí, která šíří infekci mezi ostatní jedince.
Vlastní klinické příznaky závisí na kmenu a druhu hostitele a jeho kondici. Infekce způsobené Ch. psittaci mohou být asymptomatické až těžké s vysokou mortalitou. Ve většině případů se jedná o nespecifické příznaky - deprese, nechutenství, hubnutí, načepýřené peří.
Mohou být však přítomné příznaky respirační (rinitidy, sinusitidy, keratokonjunktivitidy, dyspnoe, dýchací šelesty), gastrointestinální (v případě postižení jater a ledvin je pozorován vodnatý a nazelenalý trus), příležitostně se mohou vyskytnout i nervové příznaky jako křeče, opistotonus, parézy zadní části těla.
Na RTG může být pozorována hepatomegalie (zvětšení jater), splenomegalie (zvětšení sleziny), opacita a zesílení vzdušných vaků.
Zoonóza (nákaza u lidí) se projevuje respiračními problémy, nejčastějším projevem je atypická pneumonie, může však dojít i k neuritidě, hepatitidě nebo myokarditidě. Inkubační doba je obvykle 7-14 dnů, průběh onemocnění je často subklinický, připomínající nachlazení nebo chřipkové onemocnění. V ohrožení jsou zejména osoby se sníženou imunitou.

.

Diagnostika

Spektrum diagnostických metod zahrnuje množství technik pro přímý průkaz infekční agens (např. PCR, kultivační metody) i nepřímý důkaz serologickými metodami (např. ELISA, průkaz protilátek imunofluorescencí).
V laboratoři Genomia je prováděno přímé stanovení Chlamydophila psittaci ve vzorku metodou real-time PCR. Jedná se o vysoce citlivou a spolehlivou metodu, která detekuje přítomnost DNA Chlamydophila psittaci.
Vyšetření metodou real-time PCR lze provést ze vzorku výtěru kloaky, choan popř. stěru nozder, spojivek, krve. V případě post mortem lze provést vyšetření ze vzorků tkání ledvin, jater a sleziny.

.

Léčba onemocnění

Infekce Chlamydophila psittaci se léčí antibiotiky (např. doxycyklin, OTC, CTC). Nejčastěji se nasazuje léčba tetracykliny. Léčbu volí veterinární lékař, v případě zoonózy specializovaný lékař.

.

Opatření a prevence

Všechny ptáky, kteří byli v kontaktu s pozitivním jedincem, je nutné považovat za potencionálně infikované a je nutné je umístit do karantény. V případě izolace je nutné pro infikované jedince zajistit zvláštní prostor a pomůcky, pokud je to možné tak i jiné ošetřovatele. U nakažených zvířat se snažíme minimalizovat stres a podávat podpůrnou terapii. Jako prevenci infekce lze doporučit odběr ptáků z ověřených chovů a vždy v případě nových jedinců dodržet karanténu nebo vyloučit přítomnost patogenu přímým testem. Doporučené stanovené pozorovací období je až 90 dní. V některých případech je možné preventivní podávání antibiotik. Nutné je též dodržování hygienických pravidel a zajištění dostatečné cirkulace vzduchu.