Testování koček: FHV-1 Feline Herpes Virus

země EU
země mimo EU
Česká republika
Jste registrován jako plátce DPH v zemi EU jiné než v České republice?
CZK EUR USD
Obvyklá doba vyšetření: 5 pracovních dnů
Cena za 1 test: 34.00 $ bez DPH

Feline Herpesvirus

K vyšetření se odebírají vzorky plné krve, nebo stěry sliznice nosu, úst či spojivky sterilním vatovým tampónem (tampony poskytuje laboratoř). Laboratoř odesílá k odběru stěru dva tampony, každý může být použitý pro stěr jiné sliznice. Stěry jsou pak v laboratoři vyšetřeny jako směsný vzorek. Pokud požadujete vyšetření stěrů odděleně, účtujeme dle počtu jednotlivých testovaných vzorků - je třeba na oddělené testování upozornit.

Etiologie

Způsob přenosu

Diagnostika pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR)

Klinické příznaky

Léčba

Etiologie
Herpetické viry se strukturou řadí mezi dsDNA viry, pro které je typické dlouhodobé přetrvávání v nakaženém organismu. Patří mezi nejrozšířenější viry v živočišné populaci a jsou původci širokého spektra nemocí lidí i zvířat. Zástupcem herpetických virů je Feline Herpesvirus 1 (FHV-1) řadící se se do rodu Varicellovirus. Virus byl poprvé izolován v roce 1958 Crandellem a Maurerem v USA. Stejně jako u jiných alphaherpesvirů dochází po akutní fázi
nemoci k latenci s periodickými virovými reaktivacemi, které bývají někdy spojené s
opětovným propuknutím klinických příznaků. K virové reaktivaci může dojít spontánně, nebo s větší pravděpodobností po stresové situaci. Stresovým faktorem může být účast na výstavě, krytí, změna prostředí, nový člen domácnosti aj. K vylučování viru nemusí docházet bezprostředně po stresové situaci, ale zpravidla se zpožděním 4 - 11 dnů. Během latentní fáze bývá FHV-1 stejně jako CHV (Canine Herpes virus) přítomen v gangliích trojklanného nervu. Při oslabení imunitního systému hostitele se viry aktivují a způsobí opakující se onemocnění. FHV-1 poškozuje slizniční buňky epitelu, je příčinou kočičí virové rhinotracheitidy (Rhinotracheitis contagiosa felium) a onemocnění očí.

Způsob přenosu
V akutní fázi je vir přítomen převážně v nosním, očním a ústním sekretu. K přenosu dochází do značné míry přímým kontaktem s nakaženou kočkou nebo kojením koťat nakaženou matkou. Zda se u koťat infekce rozvine, závisí na hladině protilátek získaných od matky. Doposud není evidován případ přenosu FHV-1 in utero (přenos z matky na koťata v průběhu nitroděložního vývoje) a není znám jiný hostitel než kočka.
Akutně infikovaná zvířata jsou jednoznačně jedním z nejvíce významných zdrojů viru. Latentně infikované kočky (přenašeči) mohou vir spontánně vylučovat a infikovat kočky s oslabenou imunitou (dle Smith K. C. at col. 1997). Je pravděpodobné, že prakticky všechny kočky, které prodělaly akutní fázi FHV-1, jsou přenašeči tohoto onemocnění. Avšak, jen méně než polovina z nich jsou epidemiologicky závažné (tj. vylučují virus v přirozených podmínkách).
Ve velkých chovatelských stanicích se špatnými hygienickými návyky je rizikem přenosu kontaminace kočičích odpočívadel, krmení či pomůcek k péči o srst. Ve volném prostředí má FeHV-1 poměrně krátkou životnost. Můžeme jej eliminovat pravidelným úklidem běžnými desinfekčními prostředky a praním pelíšků kočky.
Sekundární virémie (stav, kdy virus koluje v krevním řečišti do různých orgánů) je málo pravděpodobná. Může se však vyskytnout u novorozených koťat, nebo jedinců s výrazně oslabenou imunitou. Při závažnějším průběhu onemocnění může vést k nekróze epitelu dýchacích cest a osteolytickým změnám v nosní kosti. FHV-1 nejraději hospodaří v okrajových částech těla vyznačujících se nižší teplotou.

Diagnostika pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR)
PCR identifikuje FHV-1 amplifikací specifické sekvence virové DNA. Velkou výhodou tohoto postupu je specifita a extrémně vysoká citlivost reakce. K vyšetření se odebírají vzorky plné krve, nebo stěry sliznice nosu, úst či spojivky sterilním vatovým tampónem (tampony poskytuje laboratoř).
Nedávné studie, zaměřené na detekci přítomnosti DNA kočičího herpesviru pomocí PCR a metodu stanovení protilátek proti FHV-1, prokázaly vyšší citlivost metody PCR. Jelikož v době, kdy protilátky proti herpesviru u kočky již klesají, byla zjištěna dlouhodobější přítomnost virové DNA v sekretu infikovaných koček.

Klinické příznaky
Prvními známkami bývají deprese, kýchání, nechutenství a horečka, následuje zvýšená produkce očního a nosního sekretu. Tyto počáteční klinické příznaky mohou být doprovázeny nadměrným slintáním. V závažných případech se rozvíjí dušnost a kašel. Poměrně častý je vznik vředů v dutině ústní. U mladých nebo oslabených zvířat se může objevit primární virová pneumonie.

FHV-1 je spojen s celou řadou onemocnění očí a očního okolí u koček:

• akutní konjuktivitida novorozenců (ophthalmia neonatorum) - v období před otevřením víček zapříčiňuje tvorbu hnisu pod víčky, způsobuje rozsáhlé poškození rohovky, v těžkých případech i její prasknutí
• zánět spojivek (conjunctivitis) - herpes virus je hlavní příčinou vzniku akutního a chronického zánětu spojivek; zánět je obvykle bilaterální, doprovázený překrvením, zvýšenou sekrecí z oka; vyskytuje se většinou bilaterálně, po inkubační době 2 - 6 dnů, ve většině případů klinické příznaky odezní v rozmezí 10-20 dnů
• zánětlivé onemocnění oční rohovky (keratitis) - vlivem FHV-1 dochází ke vzniku dendritických vředů na rohovce
• chronická stromální keratitida (Chronic stromal keratitis) - vzniká u opakujících se zánětů rohovky vlivem FHV-1, dochází při ní k chronickým zánětlivým změnám jako např. neovaskularizace, zánětlivé infiltrace, pigmentace, jizvy a fibróza
• srůst víčka s oční bulvou (symblepharon) - vzniká v důsledku těžkých zánětů, v těžších případech narušuje pohyb oka, vede ke zničení žlázy slzných kanálků
• Sekvestrace kočičí rohovky (Feline Corneal Sequestration) - jedná se o neprůhledný, tmavě hnědý až černý útvar na rohovce, který je ve skutečnosti mrtvým kusem rohovkové tkáně. Ke vzniku Sequester dochází u různých plemen koček v různém věku. Predisponovanými plemeny s nejvyšší frekvencí výskytu jsou kočky perské, Siamské, Burmské a Himalajské.
• kalcifikující keratopatie (Calcific band keratopathy) - ukládání vápníku do vředů na rohovce
• přední zánět duhovky, cévnatky a řasnatého tělíska (Anterior uveitis) - u lidí byla prokázána vazba mezi přítomností HSV-1 (lidským herpesvirem) a přítomností přední uveitidy. Výzkum naznačuje, že FHV-1 může být příčinou přední uveitidy u koček.

Léčba
Prognóza je dobrá u většiny koček. Nicméně, starší kočky a koťata se slabým imunitním systémem zpravidla nereagují dobře na léčbu. Terapie onemocnění herpesvirem je vždy celková, založená na kombinaci antibiotik a antivirotik a lokální, zaměřená na podávání protizánětlivých preparátů. Podpůrná léčba spočívá v rehydrataci (zavodňování organismu), ve zlepšování stavu výživy a podávání L-lysinu, aplikaci α-interferonu a vitamínových doplňků stravy. Oči je dobré vyplachovat a zvlhčovat pomocí dostupných očních kapek a mastí. Dostupné vakcíny nezabraňují propuknutí infekce, pouze pomáhají potlačit klinické příznaky nemoci tím, že aktivují imunitní systém kočky. Koťata jsou do osmi týdnů chráněna protilátkami, které získají v mateřském mléce. Doporučuje se také udržovat nemocné zvíře v teple, protože k množení herpesviru nedochází při teplotách vyšších než 37 ˚C. V postižených chovech je vhodné zavést příslušná hygienická opatření. FHV-1 je velmi citlivý na běžné desinfekční prostředky.

Reference:
Rosalind G., Susan D., Alan R., Etienne T.: Feline herpesvirus, Vet. Res. 38 (2007) 337–354

David Gould: FELINE HERPESVIRUS-1 Ocular manifestations,diagnosis and treatment options
, Journal of Feline Medicine and Surgery (2011) 13, 333–346

SE Andrew, College of Veterinary Medicine, University of Florida: Ocular manifestations of feline herpesvirus, Journal of Feline Medicine and Surgery (2001) 3, 9–16


Smith K. C. Herpesviral abortion in domestic animals. Vet J 1997;153(3):239-44.

Náhled PDF zprávy o výsledku

 

Seznam ras

Obvyklá doba vyšetření: 5 pracovních dnů
Cena za 1 test: 34.00 $ bez DPH