Testování koček: FIP - PCR test FCoV
Související testy
- FeLV + FIV + FCoV - PCR testy 3 PCR testy z jednoho vzorku
FIP - Feline infectious Peritotinidis - infekční zánět pobřišnice
Pro vyšetření je potřeba vzorek plné krev (EDTA) nebo rektální stěr. Laboratoř odesílá k odběru stěru sterilní vatový tampon.
Felinní coronavirus (FCoV) patří do čeledi Coronaviridae z řádu Nidovirales. Jedná se o velký RNA virus o velikosti genomu 27 - 32 kb. Genom viru kóduje replikační polyprotein, čtyři strukturní proteiny a několik nestrukturních proteinů. Na základě genomových a antigenních vlastností je řazen do skupiny I coronavirů. FCoV se dále dělí na typ I, který má celosvětově nejvyšší prevalenci, a typ II, vzniklý rekombinací FCoV typu I a psího coronaviru. FCoV obou typů mohou dát vznik biotypu spojovanému s těžkým, na současné úrovni poznání neléčitelným onemocněním, označovaným jako felinní infekční peritonitida (FIP, infekční zánět pobřišnice).
Felinní coronavirus má kosmopolitní výskyt u kočky domácí (Felis catus) a přítomnost byla zjištěna i u řady divoce žijících kočkovitých šelem, včetně lva, pumy, levharta, geparda, rysa, servala a kočky divoké. Ve stísněných podmínkách, jako jsou útulky pro zvířata, mohou být seropozitivní všechna testovaná zvířata, zatímco u jedinců žijících či chovaných izolovaně či v párech je prevalence podstatně nižší. Koťata v chovných stanicích se infikují obvykle ve věku 5 - 6 týdnů (po poklesu hladiny maternálních protilátek), k infekci však může dojít i kdykoli později v životě. Infikovaní jedinci začnou asi za jeden týden vylučovat virus trusem a vylučování trvá dny či měsíce, u některých jedinců i celoživotně (nosiči viru).
Většina zvířat se po styku s FCoV jeví jen dočasné příznaky mírné enteritidy. Biotyp viru způsobující enteritidu je označován jako felinní enteritický coronarovirus (FECV). Asi u 12 % FCoV infikovaných koček dojde následkem kumulace náhodných mutací při replikaci viru k přeměně biotypu FECV na virulentní biotyp a vyvine se letální onemocnění FIP. Asi 70 % případů nastane ve věku do 1 roku. Biotyp spojovaný s FIP se označuje jako virus felinní infekční peritonitidy (FIPV).
Patogeneticky je FIP granulomatozní vaskulitida vedoucí ke dvěma formám onemocnění:
1. vlhká (effusivní) forma - charakterizována změnami v dutině břišní a hrudní, jejichž výsledkem je náplň tekutinou v obou tělních prostorách.
2. suchá (neeffusivní) forma - organismus s virem "bojuje" a reaguje tvorbou hnisavých ložisek na vnitřních orgánech (játra, slezina, střeva, ledviny). Tato forma je hůře diagnostikovatelná, uniká pozornosti a často kočka uhyne, aniž by se zjistilo, že příčinou byla FIP.
Forma onemocnění pravděpodobně závisí na síle T-lymfocyty zprostředkované imunitní odpovědi makroorganismu, která jediná může zabránit progresi onemocnění. U symptomatických nosičů je replikace viru omezena na střevo, u jedinců s FIP se virus aktivně replikuje i v monocytech a lze jej identifikovat v mnoha vnitřních orgánech. Jedinci s převažujícím humorálním typem imunitní odpovědi tedy snáze přecházejí do FIP.
Rozvinutá FIP je letální a v současnosti není k dispozici účinná kausální léčba. Používané metody mají pouze podpůrný účinek. Prevence FIP aktivní imunizací (vakcinací) je sporná (úspěšnost 0 - 75 %).
Pozornost se proto v současnosti soustřeďuje na včasnou diagnostiku nosičství FCoV, přechodu do FIP a související epizootologická opatření. Diagnostika nosičství FCoV není obtížná, kultivační metody však jsou značně nákladné a sérologické metody mohou být obtížně interpretovány. Kromě klinického vyšetření je v současnosti využíváno několik hematologických, biochemických a sérologických testů s omezenou senzitivitou a často velmi nízkou specificitou (uvádí se, že na podkladě přítomnosti protilátek proti FCoV bylo utraceno více zvířat, než kolik podlehlo FIP).
Naše laboratoř detekuje konzervovanou oblast FCoV viru o velikosti 304 bp.
Reference:
Kezban Can-Sahna et al.; The detection of feline coronaviruses in blood sampes from cats by mRNA RT-PCR; Journal of Feline Medicine and Surgery; 2007
Niels C Pedersen; A review of feline infectious pwritonitis virus infection: 1963-2008; Journal of Feline Medicine and Surgery; 2009
Fermin A. Simons et al.; A mRNA PCR for the diagnostic of feline infectious peritonitis; Journal of virological methods; 2005