Progresivní retinální atrofie u zlatých retrívrů a labradorských retrívrů (GR-PRA2)

V současné době je známo již mnoho mutací, které stojí za vznikem progresivní retinální atrofie u mnoha psích plemen. Zejména u zlatých retrívrů může být vznik tohoto onemocnění podmíněný dokonce třemi genetickými mutacemi. Dříve se vznik této choroby přisuzoval na vrub formě PRA-prcd, která je poměrně frekventovaná a způsobuje retinální atrofii u více než 29 plemen. Dále byla objevena mutace genu SLC4A3, známá jako GR-PRA1. Záhadou však bylo, že progresivní atrofií trpěli i již vyšetření jedinci, kteří byli v genu PRCD i GR-PRA1 dominantní homozygoté, a tudíž měli být podle všeho očekávání touto nemocí nepostiženi. Až teprve objev mutace TTC8 způsobující GR-PRA2 osvětlil nejasnosti ohledně onemocnění těchto zdánlivě zdravých jedinců.

GR-PRA2 je závažným onemocněním, které je způsobené delecí jedné báze v genu TTC8 (c.699delA). Tato delece posunuje čtecí rámec, což ve výsledku vede k předčasnému terminačnímu kodonu. K propuknutí retinální atrofie dochází u psů až ve vyšším věku (5 let). Onemocnění se projevuje degenerací retiny a postupně vede až k úplné ztrátě zraku.

GR-PRA2 je recesivně dědičné. Nemoc se tedy projeví u jedinců, kteří získají mutovaný gen od obou svých rodičů. Tito jedinci jsou označování P/P (pozitivní/pozitivní). Přenašeči mutovaného genu, označovaní N/P (negativní/pozitivní), mají mutovaný gen pouze od jednoho z rodičů a jsou bez klinických příznaků. Přenášejí ovšem nemoc na své potomky. Při krytí dvou heterozygotů (N/P) tedy bude teoreticky 25% potomků zdravých, 50% potomků budou přenašeči a 25% zdědí oba geny od svých rodičů mutované a budou tedy postižení chorobou GR-PRA2. Křížení zdravého jedince (N/N) a přenašeče pro tuto mutaci (N/P) jedince dá teoreticky ve výsledném vrhu za vznik 50% přenašečům a 50% zdravým jedincům. Pokud bychom kryli přenašeče (N/P) a postiženého jedince (P/P), tak by naopak teoreticky vzniklo 50% postižených jedinců a 50% přenašečů.

V případě podezření, že by pes mohl trpět retinální atrofií, je doporučeno otestovat GR-PRA2 společně s GR-PRA1 a PRA-prcd. S vysokou pravděpodobností v blízké budoucnosti dojde k objevení i další mutace zodpovědné za vznik tohoto onemocnění. I když je v současné době vysvětlena většina případů PRA testováním těchto mutací, stále se i přesto objevují jedinci, u nichž  je detekována retinální atrofie, ačkoliv by po genetickém vyšetření PRA-prcd, GR-PRA1 a GR-PRA 2 měli být pro toto onemocnění negativní.

.

Reference:

Downs, Louise M., et al. "A novel mutation in TTC8 is associated with progressive retinal atrophy in the golden retriever." Canine Genetics and Epidemiology 1.1 (2014): 1.

Downs, Louise M., et al. "Genetic screening for PRA‐associated mutations in multiple dog breeds shows that PRA is heterogeneous within and between breeds." Veterinary ophthalmology 17.2 (2014): 126-130.