Syndrom akrální mutilace (AMS)

Syndrom akrální mutilace (z anglického Acral Mutilation Syndrome) je neurodegenerativní onemocnění psů, které spadá do skupiny dědičných senzorických autonomních neuropatií. Porucha způsobuje necitlivost na bolest a teplotu a progresivní sebepoškozování okrajových částí končetin.

Tento syndrom je znám u několika plemen psů, včetně francouzského dlouhosrstého ohaře, anglického špringršpaněla, anglického pointera a německého ohaře krátkosrstého.

Onemocnění je charakteristické smyslovou neuropatií v končetinách. Klinické příznaky zahrnují náhlé intenzivní lízání, kousání a těžké sebepoškozování tlapek (může vést až k autoamputaci části nohy). Vzniklé rány jsou pak častým zdrojem infekcí různého původu. Na poškozených místech se objevují zarudlé skvrny a otoky, vředy, abscesy, bezbolestné zlomeniny a dochází ke ztrátám drápů. Klinické příznaky nastupují ve věku mezi 3 až 12 měsíci, nejčastěji kolem čtvrtého měsíce. Postižená štěňata bývají menší než jejich zdraví sourozenci. Psi s onemocněním AMS nepociťují bolest a mohou po poškozených končetinách relativně normálně chodit, bez známek nepohodlí a ataxie.

Syndrom akrální mutilace je způsoben mutací v regulační oblasti genu pro GDNF. GDNF je neurotrofní faktor odvozený od gliových buněk, který účinně podporuje vývoj nových neuronů, růst axonů a napomáhá přežívání dospělých neuronů. Mutace ruší expresi GDNF a vede ke snížení hladiny GDNF. To způsobuje snížení počtu senzorických neuronů a jejich buněčnou smrt. Propriorecepce, motorické schopnosti a míšní reflexy zůstávají však zachovány, patologický proces ovlivňuje pouze primární senzorické neurony.

Způsob dědičnosti tohoto onemocnění je autozomálně recesivní. To znamená, že se projeví pouze u jedince, který zdědil mutovanou alelu od obou svých rodičů (recesivní homozygot). Heterozygot je jedinec, který získal mutovanou alelu pouze od jednoho ze svých rodičů, nevykazuje žádné příznaky a je klinicky zdravý. Mutovanou alelu však může přenášet na své potomstvo. V případě krytí dvou heterozygotních jedinců bude teoreticky 25 % potomků zcela zdravých, 50 % potomků přenašečů a 25 % zdědí od obou rodičů mutovanou alelu a budou tedy postiženi AMS.

Genetické testy dokáží odhalit genotyp zvířete a pomohou zabránit nechtěnému šíření tohoto onemocnění.

.

Citace:

Plassais , J., Lagoutte, L., Correard, S., Paradis, M., Guaguère, E., Hédan, B., Pommier, A., Botherel, N., Cadiergues, M.-C., Pilorge, P., Silversides, D., Bizot, M., Samuels, M., Arnan, C., Johnson, R., Hitte, C., Salbert, G., Méreau, A., Quignon, P., Derrien, T., André, C. : A Point Mutation in a lincRNA Upstream of GDNF Is Associated to a Canine Insensitivity to Pain: A Spontaneous Model for Human Sensory Neuropathies PLoS Genetics 12: e1006482, 2016.