Retinální degenerace u koček (PRA-rdAc )

PRA-rdAc (rdAc = retinal degeneration in the Abyssinian cats) je autozomálně recesivní onemocněním. Jedná se o pozdní formu degenerace fotoreptorů, která postihuje několik plemen koček:

• Habešské kočky (u tohoto plemena byla mutace poprvé popsána)
• Somálské kočky
• Occicat
• Americký kerl
• Bengálské kočky
• Balinéské kočky
• Cornish Rex
• Munchkin kočky
• Orientální kratkosrstá kočky
• Peterbald kočky
• Siamské kočky
• Singapurské kočky
• Tonkinské kočky

V souvislosti s tímto onemocněním byla identifikována mutace v  CEP290 genu. Změna páru báze v intronu 50 (IVS50 + 9T˃G) CEP290 genu vytvoří donorové sestřihové místo, které vede k inzerci 4 bp a posunu čtecího rámci v přepisu mRNA. Změna čtecího rámce způsobí vytvoření stop kodonu a předčasné ukončení translace (Menotti-Raymond  et al. 2007).

Mutace v genu CEP290 byly nalezeny i v souvislosti s poměrně vzácnými syndromy u lidí, s poruchami vývoje očí, ledvin, mentální retardací a dalšími klinickými příznaky (např. Jourbertův syndrom, Senior-Lokenův syndrom, Meckel-Gruberův syndrom a Bardet-Biedlův syndrom).

Neobvykle vysoká incidence recesivně děděné degenerace sítnice u habešských koček, byla poprvé pozorována ve Švédsku v roce 1983. V populaci byla zaznamenána vysoká prevalence postižených zvířat a přenašečů (konkrétně 45% a 44%). Během několika let od oznámení existence rdAc, se nemoc stala více rozšířenou a byla pozorována v ostatních severských zemích, dále v i Holansku a Německu. Možným důvodem vysoké prevalence nemoci by mohl být častý výskyt uzavřeného inbreedingu (příbuzenské plemenitby) mezi čistokrevnými habešskými kočkami, včetně páření rodičů a potomstva.

Fundus retiny kočky postižené rod-cone degenerací (rdAc) vykazuje normální vzhled přibližně do 1,5 - 2 let stáří. Oftalmologicky pozorované změny se poté projeví postupnou retinální atrofií. Vyšetřením ERG lze změny zachytit dříve přibližně kolem 8 měsíce věku zvířete. Oftalmologicky lze v průběhu nemoci rozlišit čtyři specifická stádia (Narfström et al. 2009).

1. Ve stádiu 1 (podezření na onemocnění): ve střední části fundu jsou pozorovány nepatrné barevné změny, nejčastěji podél optického nervu.
2. Ve stádiu 2 (časná nemoc): jsou viditelné centrální zřetelně barevné změny společně s dalšími odlišnými změnami na okraji tapetálního fundu.
3. V stádiu 3 jsou pozorovány celkové změny barvy v celém tapetálním fundu.  Navíc, je pozorováno zeslabení cévního zásobení a pár nepatrných změn v non-tapetálním fundu např. mramorování a depigmentace.
4. V stádiu 4 je pozorována ztráta vysoké reflektivity tapetálního fundu, stejně tak i celkové zeslabení cévního zásobení a výrazná depigmentace a přítomnost hyrperpigmentovaných bodů v non-tapetálního fundu a případné hyporeflektivní oblasti podél optického nervu. Konečného stadia bylo u většiny postižených koček dosaženo zpravidla mezi 3 a 5 rokem života zvíře.

Zjištěné frekvence rdAc mutované alely byly následující: ve Skandinávii (0,20), UK (0,21) a Austrálii (0,11).

Molekulárně genetický test odhalí přenašeče nemoci. Vhodnou plemenitbou se může postupně výskyt nemoci v populaci snižovat.

PRA-rdAc je autosomálně recesivní onemocnění. To znamená, že se nemoc rozvine pouze u jedinců, kteří zdědí od obou svých rodičů mutovaný gen; tito jedinci se označují P/P (positivní / positivní). Přenašeči mutovaného genu (N/P, tzn. negativní / positivní) jsou klinicky zdraví, ale přenášejí nemoc na své potomky. V případě krytí dvou heterozygotních jedinců (N/P) bude teoreticky 25 % potomků zcela zdravých, 50 % potomků přenašečů a 25 % zdědí od obou rodičů mutovaný gen a budou postiženi PRA-rdAc (P/P).

Zdroje:

Menotti-Raymond M, VA Davis, AA Schaffer et al. Mutation in CEP290 discovered for cat model of human retinal degeneration. Journal of Heredity 98(3):211-220 (2007).

Narfström K., David V., Jarret O., Beatty J., Barrs V., Wilkie D., O'Brien S. and Menotti-Raymond M. Retinal degeneration in the Abyssinian and Somali cat (rdAc):correlation between genotype and phenotype and rdAc allele frequency in two continents. Veterinary Ophthalmology (2009) 12, 5, 285-291